Vyhledat

Význam předporodního rituálu pro ženu

Cílem nejen předporodího rituálu je vytvořit prostor, kde bude žena vyslyšena bez soudů. Měl by být místem, kde může žena vyslovit například své obavy, ale také přání

s důvěrou, že bude přijata. Předporodní rituál také nabízí čas, kdy můžeme opečovat ženino

tělo, aby se v něm cítila dobře, a uctít jej za to, že v sobě nosí a vyživuje nový život. Péče

může být cokoliv, co si žena přeje, a je jí příjemné. Česání vlasů, jemná masáž, doteky,

malování na bříško nebo třeba i požehnání tělu, které se chystá k tomu obrovskému výkonu,

kterým porod je. Ženy mohou mezi sebou sdílet své zkušenosti a rady ohledně porodu nebo

raného mateřství. Každý předporodní rituál je jedinečný, jako žena samotná, a je třeba jej tak i

připravit.



Za gró celého procesu předporodních příprav považuji uvědomění si, že porodem

opouštím své staré já a svůj dosavadní život. Těhotenstvím se již hodně změnilo a nabízí se

naděje, že porodem své staré já zase najdu, a s ním se vrátí i mé tělo. Co když tomu tak není?

Možná je třeba přijmout tu změnu, i když to neznamená, že budu mít navždy svá porodní kila,

ale mé tělo je jiné. Je v něj navždy vepsán příběh vytvoření a zrození nového života. Ten

tlak potlačit všechny změny můžeme najít v útočících reklamách i na sociálních sítích, které

hlásají, že se máme ihned zbavit poporodních kil, zorganizovat si rychle svůj život i s

miminkem, a být zase co nejvíce produktivní.





Zkusme si uvědomit a přijmout, že už nikdy nebudeme těmi, kterými jsme byly. Jsme novými ženami, novými lidmi, ženami matkami.

Může to znít strašidelně, protože nejsme nastavené na to, být v přirozeném koloběhu života, kdy něco starého umírá, aby mohlo vzniknout to nové. Já sama jsem tuto transformaci vnímala přímo bytostně, a to jsem o ní věděla a slyšela příběhy žen, které ji prožily. Přesto se domnívám, že se o této ztrátě sebe sama mluví ještě velmi málo a myslím, že právě z toho důvodu je procento žen, které se dostanou do poporodní deprese, poměrně velké, a to 10-15% (Nicolson, 2001). Nemluvně o tzv. baby blues - poporodní propadem nálad, s kterým se potká až 80% žen (Labusová Eva, Porod jako spouštěč deprese nebo dokonce traumatu?, 2019)

Z výše zmíněných důvodů bych do porodního rituálu zařadila moment, kdy žena může nahlas vyslovit, a tím si v plné síle uvědomit, co nechává za sebou. Můžeme si pomoci i fyzickou manifestací tohoto kroku, například žena může odložit své staré dívčí šaty, které symbolizují období před mateřstvím. Symbolicky tak žena odevzdá do proudu života tu velkou změnu, která probíhá, a která se ještě více projeví, až porodí své dítě. Protože právě v okamžiku porodu nějaká část našeho já, ta nezralá, umírá, abychom se mohly stát matkou. Pro obě části tam není místo. Někdy to není zrovna jednoduchý proces, ale zvědomení si tohoto procesu ho může zjednodušit, zjemnit. Skutečně se připravit na porod s tím, že nás nic nezaskočí, není podle mě možné. Ale můžeme vytvořit prostor pro to připravit se, jak nejlépe umíme, vytvořit si bezpečné místo uvnitř sebe, kam se můžeme obrátit, a najít vnitřní sílu i klid. Další důležitou součást přípravy na porod vidím v navázání kontaktu s komunitou žen, které se nám mohou stát oporou klidně přímo v čase porodu pomocí mentálního napojení, nebo třeba uklidnujícího telefonátu a sdílení zkušeností s počátkem porodu. Ženy ale můžeme požádat i o poporodní péči, kdy zajistí jídlo, běžný úklid, péči o starší děti nebo psychickou podporu.



Každé ženě doporučuji, aby si při předporodním rituálu domluvila i poporodní rituál,